Životní lásky Zdenky Braunerové 2. března 2009

Kavárna
Devatenáct zastavení

Setkat se s osobnostmi českých dějin, ať jde o literaturu či umění, je pro každého milovníka těchto oborů velkým zážitkem. A je-li toto setkání navíc zprostředkováno kvalifikovaně a poutavě, pak je to zážitek dvojnásobný.

Je tomu tak pokaždé, když se v malé městské knihovně v našem městě koná „kavárnička“, kde na 35 návštěvníků (více se jich tam bohužel nevejde) téměř bez dechu naslouchá slovům paní Evy Kopčilové, která velmi zasvěceně, se zaujetím pro dané téma i pro detail, s nadšením a milým „kantorským“ přístupem seznamuje své posluchače s osudy českých spisovatelů, malířů a jiných významných osobností našeho národa. Její dokonalá příprava, její přednes vždy provázený příslušnou knižní či obrazovou dokumentací a elegantní vystupování je vždy zárukou kvality a nikdy nezklame.

A tak tomu bylo i tentokrát, kdy v jedno šedivé březnové odpoledne dokázala rozjasnit celou „kavárničku“ svým vyprávěním o životních osudech a láskách významné české malířky a grafičky Zdenky Braunerové (1858-1934), která se zasloužila o obrodu české knižní úpravy (např. Pohádky máje od Viléma Mrštíka, jednoho z jejích osudových mužů). Bylo to již devatenácté zastavení v dnešním uspěchaném světě, i když jen krátkou chvíli, ale zastavení krásné, zajímavé a velice poutavé.

Věřím, že takových zastavení bude dalších nejméně devatenáct a již dnes se jistě budeme na ně a na paní Kopčilovou těšit. Nesmím však zapomenout ani na všechny pracovnice zdejší městské knihovny, které „naše kavárničky“ organizačně zajišťují, připravují a provází je úvodním slovem i závěrečným slovem. Nikdy nezapomenou na květinové poděkování přednášející. Vlastně jejich zásluhou máme možnost účastnit se těchto krásných – dalo by se říct - přímo intimních setkání. Nejen z kapacitních důvodů, ale také proto, že v době kdy se tyto akce konají, tedy ve 14 hod., se lidé zaměstnaní těžko mohou uvolnit z práce, aby se možná právě oni také zastavily a ponořili do světa krásy, příjemného vzpomínání a dozvěděli se něco nového.

Za sebe a věřím i za všechny, kteří chodí do literární kavárny pro krásné české slovo a pro pohlazení na duši vyslovuji velký DÍK všem, kteří nám připravují nezapomenutelné zážitky.

Mgr. Jana Hubálková

Více na www.wikipedie.cz
Plakát (.jpg)